Jsem zubní lékařka a mým posláním je pomáhat lidem.

Provedu vás na cestě potřebných informacích o zubech, aby byly vaší chloubou a nebolely.

Jsem expertka na péči o zuby a předávám lidem své odborné vědomosti prověřené lékařskou praxí i vlastním životem.

K zubaři s úsměvěm

Naplňuje mě, když mohu pomoci lidem zvládnout ,, jak na krásné a zdravé zuby ´´ s lehkostí a srozumitělně.

Mám rádost , když se mohou lidé smát a nemusí se stydět za své zuby.

Když jsou zuby jejich chloubou a cítí se sebevědomi.

Když je zuby nebolí a mohou se bez potíží najíst.

 

Naplňuje mě, když mohu lidem ulevit od bolesti.

Jsem spokojená, když mohu udělat druhým úsměv krásnější.

Mám radost, když se děti v ordinaci nebojí  zubního ošetření.

Cítím nadšení z toho, kam se mohu ve svém oboru posouvat a dále to lidem předávat.

 

Vím, že opravit se dá vše, ale výhodnější je tomu předcházet. 

Krásné zuby je pro mě odměna za mou každoděnní péči.

Zdravé zoubky mých dětí je moje dobrá vizitka.

Dříve jsem zubům ale vůbec nerozuměla!

Ve svém okolí jsem dříve viděla samé černé scénáře ,,ne´´ošetřených zubů.

Během různých setkání si pamatuji, jak se často stočilo téma diskuze na problémy se zuby. Většinou samé bolesti, úrazy nebo vztekající se děti odmítající si čistit zuby.

Trápilo mě, že mají lidé z mého okolí takové problémy a neví si s tím rady.

  • Proč mají lidé zkažené zuby, i když  si je čistí ?
  • Proč mají někteří lidé zuby citlivé a nemohou se ani napít studeného pití ?
  • Proč mají krvácivé a bolavé dásně ?
  • Proč mají zubní kámen ?
  • Proč mají nehezky zaplombované přední zuby a stydí se smát ?
  • Proč mají někteří lidé zápach z úst ?
  • Proč lidem nedrží zubní protézy a musí si je lepit ?
  • Proč děti tak špatně zvládají zubní ošetření ?

Vnímala jsem celkové zklamání a rozčarování, když jsme se spolu o zubech bavili.

Jen málokdo mi řekl, že je se svými zuby spokojený a nemá problémy.

 

A to ve mě dále prohlubovalo otázku proč?

Viděla jsem, že mají snahu a chtějí mít také takové krásné zuby jako z Hollywoodu, ale výsledek byl vždy jen další radikální návštěva u zubaře.

Cítila jsem, jak už to někteří vzdávají a smiřují se s tím, že prostě o zuby přijdou.

Jak už neví, kudy kam.

Bylo mi to líto a měla jsem o to více vnitřní pořebu jim pomoci.

Co budu dále studovat?

Pak ale nastala doba, abych se rozhodla, kam půjdu po střední škole.

Odmalička jsem měla jasno, že chci být doktorka. A protože mě zajímaly zuby, a to, abych mohla v tomto směru pomoci ostatním, rozhodla jsem se , že se stanu zubní lékařkou.

 

Nastoupila jsem tedy na Karlovu univerzitu obor zubní lékařství.

No úžásné. Moje vysněná škola, do které jsem se dříve jezdila dívat jen na dny otevřených dveří, se nyní stala skutečností.

Sice jsem chvílemi nevěděla, kde mi hlava stojí, ale stálo to za to.

Dozvěděla jsem se tolik informací (nejen) o zubech, o kterých se mi dříve ani nesnilo.

A začalo mi to vše postupně do sebe zapadat.

 

Byla jsem nadšená, když jsem pochopila, jak lze lidem pomáhat.

Zajímala jsem se hlouběji a hlouběji o různá témata, abych je ještě více pochopila a dozvěděla se více.

Uchvátila mě estetika zubů a těšila se, jak jej budu řešit u pacientů.

Prostě zuby se staly mým vesmírem.

 

Málo času

V ordinaci a při běžné praxi jsem však zjistila, že pacientů je mnoho a času málo.

Také vím, že ordinace je místo, kde jsou lidé většinou v určitém stresu a ze sdělených informací si odnášejí domů jen část.

V klidu a bezpečí domova

A tak jsem se rozhodla, že lidem předám své odborné vědomosti o zubech i v klidu a bezpečí jejich domova.